Buhtadus doaibmabijuide rádioaktivitehta vuostá bohccobierggus
Guoská buhtadusaide goluide, lassibargguide ja ekonomalaš vahágiidda doaibmabijuid geažil rádioaktivitehta vuostá bohccobierggus.
Gii sáhttá ohcat?
Boazosearvvit, orohagat ja siiddat Sáltoduoddara máttabealde sáhttet ohcat buhtadusa.
Om prosessen:
Ovdal go ozat
Masa sáhttá ohcat doarjaga
Sáhttá ohcat doarjaga
- áraduvvon njuovvamii
- biebmamii rusttegis
- biebmamii lunddolaš guohtumis
Sáhttá addit buhtadusa
- lassigoluide rusttegii go šaddá čađahit doaibmabijuid
- veterinearabálvalusa goluide
- geasehit bohccuid biebmangárdái
- čorget muohttaga geainnus mii manná biebmangárdái
- njuolgagoluide dohkkehuvvon biebmandoaibmabijuid ráhkkaneami oktavuođas, mii maŋŋá čájehuvvui leat dárbbašmeahttun čađahit
Erenoamáš oktavuođain sáhttá addit buhtadusa
- bálkásuvvon bohccobierggus
Oanehaččat ortnega birra
Oažžun dihtii buhtadusa, de fertejit
- mihtiduvvon rádioaktivitehtadásit vissis meari bohccuin leat badjel rádjaárvvu 3000 Bq/kilo bohccobierggus, earret dalle jus buhtadus guoská áraduvvon njuovvamii
- doaibmabijut ja rusttetdárbu leat dohkkehuvvon Stáhtahálddašeaddjis
- vejolaš bálkáseamit leat dohkkehuvvon Stáhtahálddašeaddjis
- vejolaš vahágat leat dohkkehuvvon Stáhtahálddašeaddjis
- bohccobierggut leat dolvojuvvon njuovahahkii gos almmolaš biergodárkkisteaddji dárkkista biergguid
Dáid dieđuid galgá čállit
Ohcamuššii galggat bidjat mildosiid. Mii ávžžuhat du leat ordnen daid go čálát ohcamuša.
Ohcamuša deavdin
Skovvi
Ii gávdno sierra ohcanskovvi ohcat buhtadusa doaibmabijuide rádioaktivitehta vuostá bohccobierggus. Ovdal go ozat, de fertet sáddet reivve ieščállán ohcamušain. Muitte čállit buot dieđuid mat leat dehálaččat meannudit du ohcamuša, ovdamearkka dihtii ahte don deavddát eavttuid oažžut doarjagiid ja maidda doaibmabijuide don ozat doarjaga.
Ohcamušas berre čuožžut
- gii dat ohcá
- kontonummara
- masa ozat buhtadusa
- čilgehus doaibmabijus mii lea čađahuvvon
Dasa lassin galggat bidjat mielddusin
- dokumentašuvnna rádioaktivitehtadássái Stáhta suonjardansuodjalusas/Biebmobearráigeahčus
- vejolaš dárbbašlaš dohkkehemiid Stáhtahálddašeaddjis
- dokumentašuvnna njuovahagas bohccobiergobálkáseamis
- dokumentašuvnna doaibmabiju goluin
Sáddet ohcamuša
Sádde ohcamuša mildosiiguin iežat boazodoalloguovllu Stáhtahálddašeaddjái e-poastan dahje dábálaš poastan.
Lea iešguđet Stáhtahálddašeaddji rutiinnaid duohken oaččut go don duođaštusa ahte don leat sádden ohcamuša.
Ohcamuša meannudeapmi
Vuostáiváldin
Go Stáhtahálddašeaddji lea ožžon ohcamuša, de isket sii dieđuid maid don leat sádden. Jus dárbbašit eanet dieđuid, de sáhttet bivdit daid.
Meannudeapmi
Stáhtahálddašeaddji meannuda ohcamuša ja dahká mearrádusa.
Dárkkisteapmi
Ohcamuš sáhttá dárkkistuvvot. Don leat geatnegahtton dohkkehit dárkkisteami, addit dárbbašlaš dieđuid ja veahkehit čađahit dárkkisteami. Dárkkisteamit sáhttet vihpadit áššemeannudeami.
Vástádus ja máksin
Vástádus
Go ohcamuš lea meannuduvvon, de oaččut vástádusa e-poastan dahje reiven.
Máksin
Stáhtahálddašeaddji dohkkeha ja duođašta buot buhtadusgáibádusaid maŋŋá go bohccot leat dolvojuvvon almmolaš njuovahahkii ja dohkkehuvvon gávppašeapmái. Eanadoallodirektoráhtta máksá ruđa. Biebmama ovddas sáhttá gitta 60 proseantta buhtadusas máksot go biebman álgá.
Váidit
Sáhtát váidit mearrádusa. Váidda sáddejuvvo du boazodoalloguovllu Stáhtahálddašeaddjái. Eanadoallodirektoráhtta meannuda váiddaášši jus Stáhtahálddašeaddji ii rievdat mearrádusa.
Váidináigemearri: 3 vahku maŋŋá go mearrádusdiehtu joavddai dutnje.
Ruovttoluottamáksin ja vuolideapmi
Jus máksimis lea dahkkon boasttuvuohta, jus njuolggadusat leat rihkkojuvvon dahje jus son leat almmuhan boasttudieđuid, de sáhttá gáibiduvvot máksit olles doarjaga dahje oasi doarjagis ruovttoluotta.
Viktige datoer
Dehálaš dáhtonat
Ohcanáigemearri: jotkkolaš
Dárbbašat go veahki?
Váldde oktavuođa Stáhtahálddašeddjiin iežat fylkkas
Áigeguovdilis njuolggadusat
Láhkaásahus rádioaktivitehta birra bohccobierggus (lovdata.no)
