Doarjja nissonolbmuide guoski doaibmabijuide

Eanet árvoháhkan

Doarjja doaibmabijuide mat

• ovddidit nissonolbmuid searvama boazodoalus
• ovdánahttet innovatiiva, ođđa buktagiid ja bálvalusaid maid vuođđun leat boazodoalu resurssat (guoská unnit prošeavttaide)

Gealbolokten

Doarjja kurssaide dahje oahpahallamii

• masa don searvvat, ieš lágidat dahje masa láigohat logaldalliid/kursalágideddjiid

Guoská go don hágat ođđa máhtu, áimmahušat dahje loktet iežat gelbbolašvuođa dahje gaskkustat máhtu earáide.

Nissonfierpmádaga ásaheapmi, seailluheapmi ja doaimmaheapmi

Doarjja nissonfierpmádagaide mat

• veahkehit loktet dásseárvvu ja nissonolbmuid sajádaga boazodoalus
• fállet arenaid seailluhit dehálaš boazodoallofágalaš máhtu ja sámi árbevieruid
• veahkehit nannet máhtu boazodoalu organiserema birra
• láhčet dili lonohallat máhtu ja vásáhusaid čoagganemiid dahje kurssaid bokte

Oppalaš eavttut  

• Ohcci ferte gullat siidaoassái ja čuožžut «Boazodoallodieđáhusas» maŋimuš boazodoallojagis. 
• Doaibmabiju ii galgga sáhttit ruhtadit eará doarjjaortnegiiguin. 

Eanet árvoháhkama eavttut 

• Doaibmabidju galgá ovddidit dásseárvvu ja nannet nissonolbmuid sajádaga boazodoalus. 
• Doaibmabidju galgá 
• bistit dihto áiggi ja leat dihto stuoris 
• lea dakkár mii boahtteáiggis addá badjebáhcaga 
• leat boahtteáigevejolašvuođat 
• Álggahanáigodagas galgá leat plána mii čilge 
• buktagiid/bálvalusaid 
• meroštallon ásahanáigodaga 
• bušeahta 
• ruhtadeami ja investerendárbbuid (fálaldagaid lágideddjiin biddjo mielddusin) 

• Kursa dahje oahpahallan galgá 
• leat dárbbašlaš ovddidit dásseárvvu ja nissonolbmuid sajádaga boazodoalus 
• lágiduvvot olbmuin geain lea fágagelbbolašvuođa suorggis 
• Kurssas dahje oahpahallamis maid don ieš lágidat / masa don láigohat logaldalli/kursalágideaddji, galgá dasa lassin 
• leat boazodoalli ja/dahje boazodoalli mánát ulbmiljoavkun, ja ahkerádjá galgá leat 12 jagi 
• fállot buohkaide juogo siiddas, orohagas dahje riikaviidosaččat, ja das galget leat unnimusat 5 oasseváldi 
• mánát ja váhnemat eai sáhte dagahit eanet go 1/3 joavkkus 
• ovttaskas kursaoasseváldi sáhttá eanemusat searvat ovtta kursii mas lea seamma fáddá 
• leat plána čađaheapmái, sisdollui, bušehttii ja ruhtadeapmái 
• almmuhit doarjaga 

Nissonfierpmádaga ásaheami, seailluheami ja doaimmaheami eavttut 

• nissonfierpmádat galgá leat registrerejuvvon Brønnøysundregistaris, ja das galgá leat organisašuvdnanummar 
• galgá gávdnot plána ásaheapmái ulbmiliin, doaimmaiguin, njuolggadusaiguin, bušeahtain ja ruhtademiin 

Dábálaččat ii addo doarjja jus seamma orohagas gávdnojit ásahuvvon nissonfierpmádagat mat ožžot doarjaga. 

jus don ozat doarjaga eanet árvoháhkamii, kursii maid ieš áiggut lágidit, dahje nissonfierpmádahkii, de berret ráhkkanahttit plána maid áiggut registreret ohcamuššii. 

Boazodoalu ovdánahttinfoanda.   

Geavat skovi Tilskudd til kvinnerettede tiltak (LDIR-656) go ozat. 

Muitte ohcanáigemeriid cuoŋománu 1.b. ja golggotmánu 1.b. 

• prošeaktanama ja prošeaktakoda 
• masa ozat doarjaga 
• gii dat ohcá 
• doaibmabiju ulbmila 
• ovdánanplána 
• ruhtadanbajilgovva  

Dasa lassin galggat bidjat mielddusin relevánta mildosiid dasa masa ozat doarjaga.  

Sádde ohcamuša mildosiiguin Eanadoallodirektoráhttii e-poastan postmottak@landbruksdirektoratet.no, dahje poastan Landbruksdirektoratet, Postboks 56, 7701 Steinkjer. 

Go Eanadoallodirektoráhtta lea ožžon ohcamuša, de oaččut duođaštusa e-poastan dahje reiven poasttas. 

Go Eanadoallodirektoráhtta lea ožžon ohcamuša, de iská direktoráhtta dieđuid maid don leat sádden. Jus direktoráhtta dárbbaša eanet dieđuid, de dat sáhttá bivdit daid.  

Ohcamuša meannuda vuos Eanadoallodirektoráhtta. Direktoráhtta ráhkada árvalusa Boazodoalu Ovdánahttinfoandda stivrii. Stivra árvvoštallá ohcamuša ja dahká loahpalaš mearrádusa. Direktoráhtta sáhttá maiddái bivdet eanet dieđuid ja dasto ođđasit árvvoštallat. 

Eanadoallodirektoráhtta meannuda ohcamušaid main ohccojuvvo gitta 200 00 kruvnna mat eai leat prinsihppaláganat. Mearrádus biddjo ovdan stivrii diehtun. 

Ohcamuš sáhttá dárkkistuvvot. Don leat geatnegahtton dohkkehit dárkkisteami, addit dárbbašlaš dieđuid ja veahkehit čađahit dárkkisteami. Dárkkisteamit sáhttet vihpadit áššemeannudeami. 

Don oaččut vástádusa ohcamuššii e-poastan dahje reiven, dábálaččat 3–4 vahku maŋŋá go mii leat ožžon ohcamuša. 

Jus oaččut doarjaga, de 50 proseantta máksojuvvo go prošeakta álggahuvvo. Báhcán 50 % sirdojuvvojit go rehketdoallu ja duođaštusat leat sáddejuvvon ja dohkkehuvvon. Eanadoallodirektoráhtta dat máksá ruđa.  

Vai ruhta mákso, de fertet don sáddet máksingohččuma Eanadoallodirektoráhttii. 

Jus leat ožžon doarjaga, de lea dus ovtta jagi áigemearri álggahit prošeavtta. 

Golmma mánu siste maŋŋá go prošeakta lea čađahuvvon, de fertet sáddet raportta ja rehketdoalu Eanadoallodirektoráhttii. 

Jus prošeakta maŋŋona, de fertet ohcat maŋideami ovdal go áigemearri dievvá. 

Sáhtát váidit mearrádusa. Váidda sáddejuvvo Eanadoallodirektoráhttii. Eanadoallodirektoráhtta ráhkkanahttá váiddaášši Boazodoalu ovdánahttinfoandda stivrii, mii dahká mearrádusa. Jus váidda ii váldo vuhtii, de sáddejuvvo ášši Eanandoallo- ja biebmodepartementii mii dahká loahpalaš mearrádusa. 

Váidináigemearri: 3 vahku. 

Jus máksimis lea dahkkon boasttuvuohta, jus njuolggadusat leat rihkkojuvvon dahje jus don leat almmuhan boasttudieđuid, de sáhttá Eanadoallodirektoráhtta gáibidit ruovttoluotta máksit ja/dahje vuolidit doarjaga.