Doarjja riidoeastadeaddji doaibmabijuide

Sáhttá ohcat doarjaga

• Cegget áiddiid mat suddjejit bealdduid, gilvojuvvon gittiid, lieđđebealdduid ja huksejuvvon guovlluid bohccuid guohtuma vuostá
• Erenoamáš oktavuođain sáhtát ohcat doarjaga eará doaibmabijuide, mat doibmet riidoeastadeaddjin gaskal boazodoalu ja eará beliid
•  
• Erenoamáš dilálašvuođain sáhttá addot doarjja geavahit helikoptera, jus fal boazodoalla dan háliida

• Bealit fertejit leat soahpan doaibmabiju alde.
• Go juolluda doarjaga áidái, de ferte dan divvut, ja areála mii suddjejuvvo, galgá geavahuvvot eanadoalloulbmiliidda ja dikšojuvvot.
• Doaibmabijus galgá leat dohkkehuvvon gollomeroštallan mii lea badjel 5000 kruvnna.
• Goluid galget bealit dábálaččat juohkit beali goabbáige.
• Jus leat doaibmabijut earáiguin go eanadoaluin, de ferte ruhtadeapmi leat čielggas eará beliiguin ovdal go ozat.
• Sáhttá juolludit doarjaga gitta 90 proseantta dohkkehuvvon gollomeroštallamis.
• Buot huksenbarggut mat leat čadnon áidedoaibmabijuide, galget dáhpáhuvvat gustovaš lágaid ja láhkaásahusaide mielde dan guovllus gosa rusttet ceggejuvvo.

Ohcamuššii galggat bidjat mildosiid. Mii ávžžuhat du leat ordnen daid go registreret ohcamuša.  

Eanadoalu Ovdánahttinfoanda (LUF) ja Boazodoalu Ovdánahttinfoanda (RUF). 

Geavat skovi Tilskudd til konfliktforebyggende tiltak (LDIR-667)go ozat. 

Muitte ohcat ovdal go doaibmabidju álggahuvvo.  

• dieđuid iežat birra ohccin
• ohcamuša vuođuštusa
• čilgehusa doaibmabijuin mat galget čađahuvvot
• goluid

Dasa lassin galggat bidjat mielddusin

• šiehtadusa gaskal boazodoalu ja áššáiguoskevaš eanaeaiggádiiguin čađahit huksenbargguid ja boahttevaš bajásdoallama birra.
• šiehtadus galgá čájehit mo bargu ja golut galget juhkkojuvvot huksemis ja boahttevaš bajásdoallamis
• jus láigoeana lea mielde doaibmabijus, de ferte eanaeaiggát vuolláičállit šiehtadusa
• šiehtadusa sáhttá gulahit giddehussan áigeguovdilis eatnamiin.
• čálalaš lohpi eanaeaiggádis gosa rusttet galgá ceggejuvvot, jus ohcci ieš ii eaiggáduša eatnama
• gárddiide ferte ráhkadit bargočilgehusa masa kártii lea bidjan máđijaid, gollomeroštallama ja ruhtadanplána.
• gollomeroštallamis galget leat golut čorget muoraid áideguoras, materiálagolut ja geasehan- ja bargogolut cegget áiddi
• buhtadusat ja árvvoštallangolut eai galgga leat mielde gollomeroštallamis

Jus ozat eará doaibmabijuid go áiddiid, de váldde oktavuođa Trøndelága Stáhtahálddašeddjiin oažžut dieđuid maid mildosiid galggat bidjat ohcamuša mielddusin.

Sádde ohcamuša mildosiiguin sihke gildii ja iežat boazodoalloguovllu Stáhtahálddašeaddjái e-poastan dahje dábálaš poastan.

Regionála riidočoavdinráđit sáhttet ovttas beliiguin ohcat doarjaga njuolga Trøndelága Stáhtahálddašeaddjis.

Lea ovttaskas Stáhtahálddašeaddji ja gieldda rutiinnaid duohken oaččut go don duođaštusa ahte don leat sádden ohcamuša.

Go gielda ja Stáhtahálddašeaddji leat ožžon ohcamuša, de isket sii dieđuid maid don leat sádden. Jus dárbbašit eanet dieđuid, de sáhttet bivdit daid.

Gielda ja Stáhtahálddašeaddji árvvoštallet vuos ohcamuša ovttas boazodoallohálddahusain ovdal go sáddejit dan Trøndelága Stáhtahálddašeaddjái. Mátta-Trøndelága Stáhtahálddašeaddji dat meannuda ohcamuša ja dahká loahpalaš mearrádusa. 

Jus álggahat riidoeastadeaddji doaibmabiju ovdal go ohcamuš lea meannuduvvon, de sáhttá Stáhtahálddašeaddji hilgut ohcamuša. 

Ohcamuš sáhttá dárkkistuvvot. Don leat geatnegahtton dohkkehit dárkkisteami, addit dárbbašlaš dieđuid ja veahkehit čađahit dárkkisteami. Dárkkisteamit sáhttet vihpadit áššemeannudeami.

Vástádus 

Don oaččut vástádusa ohcamuššii e-poastan dahje reiven. 

Jus oaččut doarjaga, de fertet deavdit dihto eavttuid vai ruhta máksojuvvo. Trøndelága Stáhtahálddašeaddji mearrida makkármat eavttut leat dárbbašlaččat vai doaibmabiju ulbmil fuolahuvvo. Stáhtahálddašeaddji dieđiha dutnje makkármat eavttut gusket du doaibmabijuide.  

Dasa lassin biddjo áigemearri čađahit doaibmabiju. Investerendoaibmabijuide dát dábálaččat lea 2 jagi. 

• Doarjja máksojuvvo go Mátta-Trøndelága Stáhtahálddašeaddji lea dohkkehan loahpparaportta ja attesterejuvvon rehketdoalu. 
• Doaibmabiju áigge sáhttet oasit máksojuvvot. 
  • Jus áiggut oassemáksima, de fertet sáddet čálalaš ohcamuša gildii dahje stáhtahálddašeaddjái, mas don bivddát ja vuođuštat dan. 
  • Oassemáksin sáhttá leat eanemusat 80 proseantta doarjagis ja eaktuduvvo ahte vástideaddji oassi doaibmabijus lea čađahuvvon. 
  • Báhcán 20 proseantta máksojuvvo maŋŋá go loahpparaporta ja attesterejuvvon rehketdoallu lea dohkkehuvvon. 

Eanadoallodirektoráhtta dat máksá ruđa. 

Sáhtát váidit mearrádusa. Váidda sáddejuvvo Trøndelága Stáhtahálddašeaddjái. Eanadoallodirektoráhtta meannuda váiddaášši jus Stáhtahálddašeaddji ii rievdat mearrádusa.   

Jus máksimis lea dahkkon boasttuvuohta, jus njuolggadusat leat rihkkojuvvon dahje jus don leat almmuhan boasttudieđuid, de sáhttá Eanadoallodirektoráhtta gáibidit ruovttoluotta máksit ja/dahje vuolidit doarjaga.