Doarjja siidaosiide ja boazoservviide

Mana skovvái Doarjja siidaosiide ja boazoservviide Altinn bokte. Doppe galggat logget sisa. Don gávnnat dieđuid sisaloggema birra Difi neahttasiidduin. Fuomáš ahte don sáhtát elektrovnnalaččat ohcat doarjaga siidaosiide ja boazoservviide jus leat sádden elektrovnnalaš boazodoallodieđáhusa.  

Muitte ohcanáigemeari miessemánu 31.b.  

• Dieđuid siidaoasi/boazosearvvi birra. 
• Deavddát go don iešguđet doarjagiid vuođđoeavttuid ja eavttuid. 
• Netto vuovdindienas bierggus ja eará divatvuloš vuovdinsisaboađuin siidaoasi buot boazoeaiggádiid bohccuin kaleandarjagis. 
• Galle miesi leat duođaštuvvon njuvvon. 

Dasa lassin galggat bidjat mielddusin: 

• Næringsspesifikasjon (dersom du leverer den nye skattemeldingen)
• RF1177 (dersom du ikke leverer den nye skattemeldingen)
• salgsbilag som dokumentasjon på privatsalg  
• Miessenjuovvandoarjja: Njuovvančuvvosat.  
• Maŋimuš livnnet erenoamáš doaibmadoarjaga ohcamušas nissonolbmuide. 
• Guoimmi/ovttasássi guoibme-/ovttasássilasáhusa maŋimuš livnnet.  
• Boazologu geahpideami duođaštus maŋimuš bággolohkama maŋŋá.  
• Šiehtadus boazologu juohkimis stáhtahálddašeaddji bajit boazologu mearrádusa vuođul juohke siidaoassái – boazodoallolága § 60, 5. lađas. 

  Jus dus ii leat vejolašvuođa ohcat digitálalaččat, de sáhtát geavahit skovi Søknad om tilskudd til siidaandeler og tamreinlag ja sáddet dan e-poastan dahje poastan.  

Jus lea erohus  njuolggadusa sámegielat ja dárogielat veršuvnnain ja ohcanskovis, de gustojit dat dárogielat veršuvdna.

Sádde digitála ohcamuša Altinn bokte. Jus sáddet báberskovi, de sádde ohcamuša mildosiiguin iežat boazodoalloguovllu Stáhtahálddašeaddjái. 

Jus ozat digitálalaččat, de oaččut duođaštusa iežat poastakássii Altinnas. Lea iešguđet stáhtahálddašeaddji rutiinnaid duohken oaččut go don duođaštusa e-poastan dahje poastan ahte don leat sádden ohcamuša.

Go Stáhtahálddašeaddji lea ožžon ohcamuša, de isket sii dieđuid maid don leat sádden. Dušše dat dieđut maid don leat registreren/sádden ovdal ohcanáigemeari, váldojit mielde meroštallanvuđđui. Dieđut ja/dahje dokumeanttat mat sáddejuvvojit maŋŋá ohcanáigemeari, eai váldo vuhtii doarjjaohcamuša meannudeamis.

Stáhtahálddašeaddji  meannuda ohcamuša ja dahká mearrádusa.

Ohcamuš sáhttá dárkkistuvvot. Don leat geatnegahtton dohkkehit dárkkisteami, addit dárbbašlaš dieđuid ja veahkehit čađahit dárkkisteami. Dárkkisteamit sáhttet vihpadit áššemeannudeami. 

Dárkkisteamit dahkkojit dađistaga go Stáhtahálddašeaddji  sádde doarjjamearrádusaid Eanadoallodirektoráhttii máksimii. Eanadoallodirektoráhtta dat riskaárvvoštallá máksimiid. 

Stáhtahálddašeaddji  galgá dakka maŋŋá dárkkisteami oažžut máhcahaga jus dárkkisteamis leat fuomášuvvon spiehkasteamit. Stáhtahálddašeaddji sáhttá ráhkadit sierra dárkkistanplána doarjjameannudeami riskaárvvoštallama  vuođul. 

Don oaččot dieđu iežat doarjjaohcamuša birra stáhtáhálddašeaddjis. Eanandoallodirektoráhtta máksá doarjaga suoidnemánu 1.beaivvi rájes ja dađistaga go oažžut mearrádusaid stáhtahálddašeaddjis. Doarjja ii máksojuvvo vahkku 29 ja 30. Vuosttaš olggosmáksin dan maŋŋil šaddá gaskavahko vahkku 31.

Sáhtát váidit mearrádusa. Váidda sáddejuvvo du boazodoalloguovllu Stáhtahálddašeaddjái. Eanadoallodirektoráhtta dat meannuda váiddaášši.           

Váidináigemearri: 3 vahku das rájes go mearrádusdiehtu joavddai dutnje. 

Váiddameannudeami meroštallon áigi: dábálaččat 4–8 vahku siste.   

Jus máksimis lea dahkkon boasttuvuohta, jus njuolggadusat leat rihkkojuvvon dahje jus don leat almmuhan boasttudieđuid, de sáhttá gáibiduvvot máksit doarjaga ruovttoluotta.